Přírodní rezervace Ranská jezírka leží zhruba tři kilometry severovýchodně od Havlíčkovy Borové v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Dojít tam lze po červené turistické značce kolem Cihelny a Podhorského rybníka.
Jezírka vznikla po ukončené těžební činnosti v 19. a 20. století, kdy si příroda vzala zpět místa, která jí dřív patřila a která si lidé na čas vypůjčili. Různě velká jezírka, mokřady, druhově pestrý les i množství chráněných druhů láká k procházkám. Vyskytuje se tu například rosnatka okrouhlolistá, bublinatka menší, lýkovec jedovatý, leknín bělostný. Z orchidejí je uváděn prstnatec listenatý. V oblasti hnízdí jestřáb lesní, sluka lesní, sova kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý, holub doupňák, krkavec velký i čáp černý. Z větších zvířat zde žije lasice hranostaj, kuna lesní, jezevec lesní, jelení zvěř a občas se sem prý zatoulá i rys ostrovid.
V oblasti byla od středověku těžena železná ruda, první písemná zmínka ji uvádí v roce 1393. V průběhu staletí se měnili majitelé panství i intenzita, s jakou byl nerost dobýván. V roce 1669 nechal postavit František z Dietrichštejna první vysokou pec na železnou rudu pod hrází Ranského rybníka. Železná ruda se těžila v několika šachtách většinou sezónně.
V 18. století byla hornická činnost na několik desetiletí zastavena, zřejmě z nedostatku dřeva, z něhož se pálilo pro pec a výhně dřevěné uhlí. Až začátkem 19. století vynutil rozmach průmyslu zvýšenou potřebu železa na výrobu strojů. V Ransku byly postaveny tři vysoké pece, množství dílen a zásobovaly je doly Ranský, Gabriel, Staro a Novoborovské, Josef, Prokop, Mikuláš, Alfréd.
Lomy i doly byly odvodňovány štolami. Například nejdelší štola byla vyražena v délce jednoho kilometru a odvodňovala Staroborovské a Novoborovské lomy až do údolí Doubravy.
Výše těžby kolísala, kolem roku 1810 jsou údaje o cca 250 tunách vytěžené rudy ročně, postupně množství narůstalo až na roční těžbu více než 5000 tun v letech 1842 až 1853. V té době doly a železárny s pomocnými dílnami zaměstnávaly 1150 pracovníků různých profesí. Po roce 1854 těžba klesá, až je ukončena v roce 1885 a práce ve staroranských železárnách o rok později.
Za druhé světové války upřeli svou pozornost na zdejší ložiska železných rud Němci, ale k praktickému kroku směrem k těžbě nedošlo. Průzkumné práce začaly až v roce 1957, kdy bylo vyhloubeno několik šachtic a asi 20 mělkých vrtů, ale nálezy nevelkých pánviček železných rud neměly velký smysl.
O ložiscích barevných kovů nebylo do této doby nic známo. Až v roce 1958 bylo odvrtáno v oblasti Jezírek několik povrchových dolů a postupně nalezeny na ploše asi 8 km2 ložiska niklu, mědi, kobaltu, zinku a měděných rud. V roce 1960 začalo hloubení jámy Tereza, o dva roky později bylo objeveno ložisko Obrázek. V závěru roku 1966 byl důl přiřazen pod národní podnik Rudné doly Příbram, závod Kutná Hora a začal se tvořit tým horníků a dalších pracovníků.
Jáma Tereza byla hloubena v kruhovém profilu o průměru 3,5 metru, byla hluboká 188 metrů a osazena těžní věží.
V lednu roku 1978 došlo k závalu a vzniku propadliny o velikosti 45x60 metrů a hloubce cca 35 metrů. Nikomu se nic nestalo, důl však byl na čas vyřazen z činnosti a následná těžba začala klesat. Jáma Tereza vydávala bohatství až do konce 90. let 20. století.
K uzavření ložiska Obrázek došlo v roce 1989 a následovalo kompletní odstranění všech budov a rekultivace povrchu. Vedle toho došlo k zatopení veškerých důlních prostor a vytvoření betonové zátky na jámě Tereza. Dnes už těžební činnost připomíná pouze důlní vozík v původním areálu dolů, ale pokud ho chcete určitě najít, vezměte si na pomoc průvodce z Havlíčkovy Borové, málokdo z turistů ho dokáže v nádherně zarostlé lokalitě najít. Po lidské činnosti už tu není téměř ani památky…
Publikace: 23 let dobývání rud – historie, současnost a ukončení těžby rud na ložisku Obrázek
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-ranska-jezirka
Vydáte-li se z Havlíčkovy aleje nikoli vlevo přes Kopaniny k jezírkům, ale vpravo – ať už po silnici na Vepřovou nebo skrze lesy, můžete dorazit poblíž samoty u Janáků k nejvyššímu vrcholku v okolí. Henzlička se vypíná do výšky 792 metrů nad mořem, a to zcela mimo všechny značené turistické trasy. Chcete-li ji tedy najít, použijte mapy v mobilní aplikaci, která vás pohodlně dovede.
Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů