Borovská jezírka se nachází severovýchodně o Borové a jsou součástí lesů Ranského masivu. Zaplavené šachty, ve kterých se v 19. století těžila železná ruda, daly vzniknout této chráněné přírodní památce, kterou tvoří malebné vodní plochy střídající se se zalesněnými vyvýšeninami. V osadě Železné Horky stojí za prohlídku sýpka, přestavěná z původní dvoupatrové tvrze připomínané v roce 1569. Dobře patrné je i místo původního valového opevnění. V osadě Peršíkov stojí roubené stavení, doklad typické lidové architektury zdejšího kraje.
Jihovýchodním směrem od borovského kostela v lese zvaném Pasíčka se nachází studánka s velmi dobrou pramenitou vodou. Od nepaměti se jí říká Poustevníkova. Váže se k ní místní pověst o poustevníku Ondřejovi. Malebná příroda vybízí k pěší turistice a chladivá voda z lesní studánky láká k osvěžení.
Vydáte-li se z Havlíčkovy Borové po červené turistické značce směrem na Žižkovo Pole (Šenfeld), dojdete k pamětní mohyle postavené roku 1874 na místě, kde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Jedná se o 16 metrů vysokou kuželovou stavbu z kamenných kvádrů.
V prostorách přibyslavského zámku z roku 1565 je umístěna expozice přibližující historii i současnost hasičského hnutí v ČR, mezinárodní spolupráci se zeměmi CTIF i region Přibyslavska. Nejstarší stavbou města Přibyslav je gotická věž z roku 1497. V její blízkosti stojí bývalý ženský špitál.
Nejstarším památkovým objektem, který tvoří neodmyslitelnou dominantu města, je gotická věž z roku 1497. S věží sousedí barokní kostel sv. Jana Křtitele a bývalý ženský špitál z roku 1692. Zámek v Přibyslavi byl vybudován Zachariášem z Hradce v roce 1560. V objektu se nyní nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí.
Na řece Sázavě počátkem 13. století vyrostlo starobylé město. Původní osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými právy. Z bohaté historie zůstalo zachováno kolem stovky památek a historické jádro města je od konce 80. let památkovou zónou. Městské hradby s baštami, historické centrum s barokním náměstím, středověká Štáflova chalupa, zdobné kostely, barokní kašna s bohem Tritonem, kostra hlásného Hnáta na radniční věži nebo jeden z nejstarších zvonů v českých zemích Vilém, jsou jen náznakem historického bohatství, které zve návštěvníky města k prohlídce. V Havlíčkově domě na náměstí sídlí Muzeum Vysočiny, součástí stálé expozice je původně vybavený byt Karla Havlíčka Borovského. V sousedství Muzea se nachází Galerie Vysočiny. Dominantou města je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie s vyhlídkovou věží.
Přestavbou cisterciáckého kláštera vznikl ve Žďáře nad Sázavou zámek, ve kterém je umístěno Muzeum knihy a expozice Jana Blažeje Santiniho. Významné dílo tohoto barokního architekta, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, bylo v roce 1994 zařazeno mezi památky UNESCO. Regionální muzeum sídlí v budově zrekonstruované tvrze.
Krucemburk leží na severozápadním okraji Žďárských vrchů. Náměstí dominuje kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí. Památce malíře Jana Zrzavého se můžeme poklonit u jeho hrobu na hřbitově u kostela. V obci se nachází Pamětní síň Jana Zrzavého. Vyznavači vodních sportů mohou využít nedaleký rekreační rybník Řeka.
Na úpatí Železných hor a Žďárských vrchů se rozprostírá mladé, dynamicky se vyvíjející město Ždírec nad Doubravou. V raném středověku procházela těmito místy významná obchodní Liběcká stezka spojující Čechy a Moravu. V současnosti je město důležitým dopravním uzlem. Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi vytváří podmínky pro příjemné a aktivní prožití volného času. Atraktivním místem pro turistiku v okolí Ždírce je údolí řeky Doubravy s množstvím romantických zákoutí.
Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky. Je spjato s těžbou stříbra a uranové rudy. Chotěboř se stala královským městem a později byla věnným městem českých královen. Z nejvýznamnějších historických památek stojí za zmínku zámek rodu Dobrzenských, kostel sv. Jakuba, mariánský sloup z roku 1700, socha Panny Marie na náměstí, kaple Povýšení sv. Kříže a kaple sv. Anny. Mezi nejznámější chotěbořské rodáky patří spisovatel Ignát Herrmann, který má ve městě pomník.
Autor: Jana Dolenská
