Obsah

O obci

foto obceV pomezní krajině Českomoravské vrchoviny na táhlém kuželovitém svahu, jehož vrchol je 637 m n.m., se rozprostírá malebná vesnice Havlíčkova Borová. Název získala v roce 1949 podle svého rodáka Karla Havlíčka. Do správního území Havlíčkovy Borové spadají osady Peršíkov a Železné Horky. Celkem s osadami má obec 940 obyvatel, rozloha katastru je 2 282 ha. Severovýchodně od obce se nalézají rozsáhlé lesy Ranského masivu, spadajícího do CHKO Žďárské vrchy, národní přírodní rezervace Ransko a přírodní lokalita Borovská jezírka, která vznikla v místech bývalé těžby železné rudy. Střed obce tvoří historická zástavba, další celek je výstavba mezi válkami a v době socialismu, později v severovýchodní části obce vznikly domy novější a dvojdomky.

Po roce 1960 došlo k dělení okresů a změnila se i spádová oblast. Nyní občané nejvíce dojíždí do zaměstnání do Přibyslavi a do Havlíčkova Brodu. Myšlenka obnovy vesnice je propagována v Borovských listech, které vydává zastupitelstvo obce jednou měsíčně a jsou uveřejněny na internetu. V Borovských listech jsou uveřejňovány zprávy z jednání zastupitelstva, zprávy obecního úřadu a jednotlivých organizačních složek obce, pozvánky na různé akce, zprávy školy, inzeráty a pod.

V rámci propagace obec vydala 14 druhů pohlednic a informační leták o obci a osadách Peršíkově a Železných Horkách. V roce 2001 vydala Havlíčkova Borová knihu s názvem Karel Havlíček Borovský a jeho rodiště. Publikace vyšla při příležitosti 180. výročí Havlíčkova narození v nákladu 2000 ks. Obsahuje Havlíčkovy básně: Krále Lávru, Tyrolské elegie a Křest svatého Vladimíra. O Havlíčkovi samotném, jeho působení a odkazu, napsala do knihy paní PhDr. Anna Jonáková - profesorka z Fakulty žurnalistiky UK Praha. Druhá část je sestavena z úryvků historie Borové, vznikla ze zápisků borovského rodáka pana Kamila Hájka, čp. 131. Jedná se o malý sborník obsahující některá historická fakta, staré pověsti a zajímavosti týkající se o bce, Peršíkova a Železných Horek. Publlikace je doplněna starými pohlednicemi, historickými fotografiemi a obrázky ze současnosti. Knihu je možno s ostatními materiály zakoupit přímo v rodném domku KHB, který je od roku 1998 ve vlastnictví obce Havlíčkovy Borové.

Havlíčkova Borová patří do Svazku obcí Podoubraví a Svazku obcí Přibyslavsko. V rámci těchto svazků se zapojuje do společných projektů, které se týkají především prezentace našeho regionu. V roce 2002 byla obec Havlíčkova Borová, společně s obcí Oudoleň, Slavětín a Peršíkov, plynofikována. O dění v obci je vedena obecní kronika jejíž součástí je obrazová dokumentace.

 

Jedna z dominant Borové stojí na svém místě už 110 let

Každý, kdo projíždí naším městysem si snad ani nemůže nevšimnout sochy Karla Havlíčka Borovského, která majestátně stojí takřka uprostřed našeho náměstí. Málokdo si však dnes vzpomene, že tento pomník, jako kopie známého modelu sochaře Strachovského u nás již stojí celých 110 let.

Myšlenku na takovéto zkrášlení centrální plochy městyse dostal ředitel havlíčkoborovské školy Jan Hruška zřejmě již v roce 1895, který pomník spatřil na národopisné výstavě v Praze. Pro svůj chvályhodný záměr si získal i borovského rodáka, který byl majitelem zámečnického závodu v Praze Adolfa Hamerníka a o čtyři roky později na manifestační pouti do naší obce Hruška veřejně oznámil svůj úmysl, což se setkalo s velmi kladnou odezvou široké veřejnosti.

Brzy byl zvolen výbor, jehož členy byl například známý František Ladislav Rieger, Karel Baxa, právě Jan Hruška, tehdejší starosta obce Šmejkal, přibyslavský starosta Niklfed a další. Po provolání k národu se již začaly scházet prostředky do sbírky a v zimě 1901 byl zvolen slavnostní výbor s okresním starostou Antonínem Sládkem, jednatelem Janem Hruškou a pokladníkem Janem Bukovským, který byl majitele Havlíčkova rodného domku.

A od této chvíle už byl jen krůček k samotné realizaci dnes nám dobře známé sochy. Podstavec dodala kamenická firma Lonvar z tehdejšího Německého Brodu, zdivo zhotovil Vlach Josef Mikelia a oplocení připravil výše zmiňovaný rodák Adolf Hamerník. Celá stavba byla nakonec dokončena 24. srpna 1901 a odhalena při slavnosti. Podle tehdejších zdrojů prý bylo krásně a spolu s Borovou se ozdobila i Přibyslav. Do našeho městyse podle odhadů tehdy dorazilo zhruba 18 - 20 tisíc lidí, i když policejní zpráva c.k. okresního komisaře chotěbořského Karla Pavlíka uvádí počet značně menší - okolo 6 tisíc (to ovšem nebylo zdaleka maximum, na první slavnosti bylo prý v Borové až 40 tisíc návštěvníků!) a přijelo i několik poslanců, starostů, představitelů mocnářství a různých spolků. Přítomní vyzývali k následování Havlíčkova odkazu a po odhalení byla socha předána do péče obci, kde se nachází dodnes.

Na závěr se zpívaly národní písně, například naše současná hymna Kde domov můj, nebo Hej Slované.

Pomník, který každý z nás vidí dnes a denně, tak na náš městys dohlíží už celých 110 let.

 

 Jakub Janáček